Historie Sboru dobrovolných hasičů Řevnice
Historické dokumenty:
Památník sboru dobrovolných hasičů v Řevnicích, s dějinami městyse Řevnic
K oslavě čtyřicetiletého trvání sboru dle různých pramenů sestavil Václav Valenta, vzdělavatel sboru
PDF soubor, 15,5MB
Almanach sboru dobrovolných hasičů v Řevnicíc. Vydán v červnu 1996
K oslavě stoletého trvání sboru. Sestavili Bohumil a Jaroslava Leinweberovi
PDF soubor, 13,5MB
Historie sboru:
Když v roce 1895 vzniklo v Řevnicích několik požárů, místní občané pozorovali namáhavou práci dobrovolných hasičů z Dobřichovic, kteří k těmto ohňům přijeli a snažili se je uhasit. Dohodli se, že takový sbor založí i Řevnicích.
Této myšlenky se ujal pan Josef Spilka a 6.února 1896 byl v hostinci pana Štefana, nyní u Jelínků, 18-ti občany založen hasičský sbor. Byli to:
- Fr.Bastl, poštovní zřízenec
- Fr.Černý, zedník
- Josef Kučina, hostinský
- Fr.Holý, ponocný
- Josef Petrák, zedník
- Václav Kadeřábek, dělník
- Vojtěch Rozkot, krejčí
- Josef Lebeda, košíkář
- Jan Straka, rolník
- Tomáš Petrák, dělník
- Josef Vacíř, železniční zřízenec
- Václav Rozkot, košíkář
- Karel Vágner, zedník
- Václav Štefan, hostinský
- Václav Vojta, rolník
- Josef Vojta, železniční zřízenec
- Matěj Bílý, rolník
- Josef Spilka, dělník
Byl zvolen první výbor v čele se starostou Matějem Bílým, velitelem Václavem Štefanem, podvelitelem Josefem Petrákem, jednatelem Františkem Bastlem a pokladníkem Josefem Kučinů. Pan Josef Spilka byl za práci a úsilí o založení sboru jmenován prvním čestným členem.
Z příspěvků, darů od občanů a z přispění obce byla zakoupena první ruční stříkačka, výstroj, výzbroj a hasící potřeby.
Třikrát týdně se scházeli na cvičení. Již za měsíc v březnu 1896 se poprvé osvědčili při požáru domu č.1. pana Paclta na náměstí v Řevnicích.
Řevnická obec pochopila význam a účel sboru dobrovolných hasičů a v duchu hesla „Na pomoc všem“, zakoupila pro sbor čtyřkolovou stříkačku za 1 300 zlatých. Bratr František Kařízek z Bělče vycvičil naše bratry tak, že se mohli ke každému ohni, neb povodni dostavit z přesvědčení k plné prospěšnosti a zachraňovat svojí obětavostí majetky postižených občanů.
V roce 1898 byla postavena obcí řevnickou pro zlepšení fyzické kondice hasičů lezačka.
Pohřební odbor byl založen a podřízen Zemské hasičské jednotě v Praze roku 1898. Vedením vlastního odboru v místě pověřili bratra Františka Bastla v roce 1919.
* * *
Požárem domu pana Paclta byla zahájena bohatá činnost řevnických hasičů, která za celých 105 let nebyla přerušena. Práce všech generací hasičů byla vždy zaměřena na pomoc všem, kteří ji potřebovali. Nebylo ji potřeba jen v Řevnicích, ale i v sousedních a vzdálenějších obcích a městech. Nepomáhali jen u požárů, ale i při povodních a jiných živelných pohromách.
V roce 1932 bylo velkou událostí zakoupení motorové stříkačky a dopravního automobilu PRAGA GRAND, za tehdejších 8 240,- Kč, který ve sboru sloužil až do roku 1957. Pořízením této techniky podstatně stoupla akceschopnost. Starostou sboru byl v té době Matěj Ráž a velitelem Matěj Bártl.Nejhorší období pro činnost sboru byla léta 1939 – 1945, doba II.světové války. Němečtí fašisté zasáhli i do činnosti hasičských sborů. Činnost hasičů se omezovala na nejnutnější údržbu výstroje a výzbroje. Členové sboru se však dále scházeli a cvičili tak, aby nebylo příčiny zákazu činnosti a rozpuštění sboru ze strany německých úřadů. Bylo toho potřeba, poněvadž 11.února 1941 postihla Řevnice povodeň. Voda společně s ledem vystoupila z koryta řeky, protrhla ohradu u pana Biskupa a zatopila 102 domů. Hladina vystoupila tehdy 7 metrů nad normál. Tak, jak se uvádí v zápisu „Veškeré domy byly posazeny u ledu jako škatulky. Obyvatelé, kteří neuposlechli výzvy, stáli u komína křičíc o pomoc“. Škody byly odhadnuty na 3,5 mil. korun. Po povodni hasiči vyčerpali 51 studní, sklepů a bytů.
Obdobný stav byl i při jarní povodni roku 1947, kdy bylo zatopeno 144 domů. 25 mužů pracovalo nepřetržitě od 8. do 12. března. Po těchto dvou po sobě následujících povodních, byla v 50 letech kolem řeky postavena ochranná hráz s patřičným technickým vybavením, zpětnými klapkami na kanalizaci a stavidlem na Kejnském potoce. K další velké povodni došlo v červenci 1965, kdy byl uprostřed obce zatopen kravín a v důsledku nánosu bahna byla zastavena doprava na železnici. Bratři tehdy svým hasičským vozem převáželi cestující z Řevnic do Dobřichovic a zpět. Hlavní silnice byla nesjízdná pro velký nános před poštou. 19 členů bylo odveleno na záchranné práce do Bojanovic, kde situace byla podstatně horší. Na základě těchto zkušeností bylo vytvořeno protipovodňové družstvo, které mělo jeden malý a jeden velký gumový člun s vybavením. Snažili se vyškolit i potápěče. Další přerušení železniční dopravy v důsledku zaplavení a nánosu zeminy na trati bylo v roce 1970 (20.května) Velká voda byla i v roce 1981. Po déle trvajících vydatných deštích se rozvodnili nejprve řevnické potoky. Kritická situace byla na Hrnčířské strouze a Sádecké ulici. Hladina Berounky postupně dosáhla výšky ochranné hráze. Hráz bylo nutné zpevnit panely a zvýšit pytli s pískem. V oblasti za vodou bylo evakuováno několik občanů s dětmi, kteří neuposlechli výzvy k opuštění svých chat. Dolní tok Berounky připomínal jedno veliké jezero. Obdobně tomu bylo i v roce 1986. Při nařízené evakuaci autocampu nebylo postupováno ze strany vedení campu tak, jak si to situace vyžadovala. Tehdejší pracovník odpověděl na vyzvání ke spolupráci „že je sobota a má po pracovní době“.
* * *
Protože část našeho města je vystavěna v zátopové oblasti, bylo a je žádoucí, aby hasiči s možností povodní vždy počítali, aby byli pro tuto eventualitu dobře připraveni, vyzbrojeni a vycvičeni.Podle dostupných pramenů se sbor dobrovolných hasičů v Řevnicích za dobu od svého založení zúčastnil 792 požárů a 24 povodní. K největším požárům patřily: v roce 1904 velký požár domu pana Matěje Ráže a pana Matěje Bílého při kterém oheň za podpory silného větru způsobil popáleniny očí tří hasičů. Na vánoce téhož roku u požáru u pana Matěje Bílého byl nebezpečně popálen bratr Kratochvíl. Největší požár byl v roce 1911 v Hlásné Třebani, při kterém lehlo popelem 18 hospodářských stavení. V roce 1913 shořel statek pana Mottla v Řevnicích. Roku 1946 při požáru čtyř vagónů prken u pana Roztočila uhořel jeden pár koní. V témže roce vyjel sbor na volání rozhlasu k požáru do Horních Hbit v okrese Příbram, kde shořelo 6 stodol a 2 obytné budovy.
Velký požár hotelu Grand byl v roce 1942, při kterém si hasiči ztěžovali na množství čumilů a na některé občany, kteří těžili z neštěstí jiných. Velmi obtížný požár byl v roce 1959 v Řevnicích u Kalinů. Za velkého mrazu (-20 stupňů) zamrzali hadice, armatuty a použitá voda vytvářela silnou vrstvu ledu, který znesnadňoval našim bratrům pohyb. Roku 1966 byl sbor povolán s veškerou technikou k požáru cukrovaru v Modřanech. Za práci u tohoto požáru bylo sboru uděleno čestné uznání. V nejhůře přístupném místě v Řevnicích, Na výšině hořel dům pana Zrostlíka v roce 1967. Velmi namáhavá práce skončila až po 17 hodinách.
V roce 1969 v nočních hodinách sbor vyjel k požáru hotelu Seqens v Mníšku pod Brdy. Z prvního patra této budovy byly evakuovány osoby za pomoci našeho automobilového žebříku. V tomto roce byli řevničtí hasiči účastni v Dobřichovicích u rodinné tragédie Svojsíků, při kterém bylo zavražděno pět členů rodiny. Střelbou z pistole byli ohroženi i přivolaní hasiči a policisté. Při požáru sušárny krve v Litni roku 1970 vznikaly nebezpečné zplodiny a vysoký žár. Kladem tohoto požáru bylo to, že se údolí Berounky zbavilo zápachu, který výrobna způsobovala. 1.ledna 1974 v časných ranních hodinách po Silvestrovké noci byli naši hasiči jako jediní v Třebotově u požáru stodoly. Důležitý mezník a významný den pro sbor byl den 5.května 1945, kdy ve 12,30 hodin začal český rozhlas vysílat pouze česky volání o ozbrojenou pomoc proti Němcům. Byl svolán sbor, aby se zúčastnil odboje. Bylo rozhodnuto použít obrněných transportérů, které byly na vagónech. Po několika pokusech a značné námaze byly transportéry uvedeny do chodu a použity v bojích proti němcům. Služba v době tohoto období byla konána nepřetržitě, od 5. do 11.května. Na oslavách 50-ti let trvání sboru 1.září 1946 bylo přítomno 35 sborů s celkovým počtem 280 hasičů. Roku 1948 měl sbor 476 členů, z toho 35 činných mužů a 25 žen. Ženy v té době se zabývaly převážně samaritánskou činností a poskytovaly nejenom členům sboru, ale i občanům první pomoc. První zmínka o samaritánské činnosti při sboru je již v roce 1926. Služba byla samostatnou jednotkou včetně pokladníka, účty skládala výboru hasičů. V roce 1951 měl sbor tři družstva mužů, družstvo žen a dorostu. Od prvopočátku sboru bylo obtížné svolávání družstva k zásahům. Zkoušelo se několik způsobů a až v březnu 1951 byla instalována první siréna na tehdejší střední škole. Později byla druhá siréna umístněna na věži u zbrojnice.
* * *
Pro činnost mladých požárníků byla zvolena chata za vodou, kterou měl sbor v užívání od roku 1953. Na jejím pozemku bylo postaveno hřiště na odbíjenou a vybudováno plato na řece. Mládež pod vedením Josefa Šebánka měla několik zájmových kroužků. Velmi dobře se rozvíjel loutkařský kroužek. Toho roku hasiči vybudovali 1,5 km vedení pro místní rozhlas. Na oslavách ke 100 letům hasičstva v Čechách byly předvedeny ukázky různých záchranných prací. Současně byla výstava techniky a výstava fotografií a dokumentů o činnosti hasičů. Pro nepříznivé počasí byla malá návštěva. Preventivními prohlídkami domů, provozoven a dalších objektů byli občané upozorněni na místa hrozící požárem. U příležitosti oslav 70. Výročí založení sboru byla 27.srpna 1966 na jezu Berounky „Benátská noc „. Druhý den byla dopoledne slavnostní schůze, odpoledne estráda a večer taneční zábava i přesto, že bylo tehdy v pokladně pouze 1 452,50 Kčs.
Pomoc občanů a ostatních spolků a organizací byla a je neocenitelná. Členové sboru měli vždy zájem na tom, aby měl vždy kvalitní technické vybavení a dobré zázemí pro svoji práci. Sborem prošla spousta techniky, ať to byla: ruční čtyřkolová stříkačka, stříkačka PB 12, DS 16, PS 8 až po dnešní PS 12. Z automobilů to byly : Praga Grand zakoupená v roce 1932 – první dopravní vůz, Klöckner Deutz, Tatra 87, Praga RN AS 16, Praga RN nákladní, automobilový žebřík Škoda, Škoda 706 R „Barča“, terénní vůz ARO, Škoda 706 RTHP CAS 16, a několik dalších.
V současné době užívá sbor cisternu Škoda 706 RTHP CAS 25, cisternu Tatra 148 CAS 32 a dopravní vozidlo Avia DVS 12.
Pro první techniku byla na Marešově náměstí postavena dřevěná bouda. V roce 1950 byl pro požární účely přidělen obecní dům čp. 174, bývalý chudobinec.Z původního objektu, ve kterém byla adaptována jedna garáž se služebními místnostmi, vyrostla v průběhu let moderní služebna požární ochrany. První rozsáhlejší stavba byla zahájena výstavbou tří garáží. Původní garáž byla přestavěna na klubovnu a služební místnost. Přestavba byla provedena v letech 1957 – 1960, kdy byla předána do užívání. Při přestavbě bylo odpracováno na 4 000 hodin. Potom stavební ruch neutichl, bylo budováno ústřední topení, kotelna a sušící věž.
V roce 1973, po přípravných pracích, byla zahájena nástavba prvního patra požární zbrojnice. Celá rozsáhlá akce byla prováděna svépomocí. Na této stavbě bylo odpracováno 11 384 hodin.
Za rok po zahájení prací bylo slavnostní otevření rekonstruované zbrojnice. Při této příležitosti byl den otevřených dveří a uspořádána výstava fotografií a dokumentů o činnosti sboru.
Po územní reorganizaci roku 1975 byl do zbrojnice přemístěn Okresní veřejný požární útvar Praha – západ, který do té doby sídlil v Radotíně. Potom byly přistavěny další tři garáže a průběhem let další stavební činnost změnila hasičskou zbrojnici do dnešní podoby. Byly adaptovány i prostory pro dobrovolný sbor s přístavbou šatny.
* * *
Přesídlení tehdejšího OVPÚ přineslo podstatné změny do života dobrovolných hasičů. Převážná část tehdejších členů zásahové jednotky přešla do profesionálního útvaru.
V roce 1967 byla navázána družba s hasiči v Německu, obec Kayna, okres Zeitz. Od té doby se vzájemně sbory navštěvují, vyměňují si zkušenosti a poznatky z požární ochrany. Družba se postupně rozšířila i do rodin.Po všechna léta se snažili členové sboru si vychovávat svoje nástupce. Zřizovali družstva žáků a dorostu a vždy několik jednotlivců zůstalo věrno hasičské myšlence. Jeden z největších úspěchů zaznamenává sbor v práci s mládeží od roku 1992. Dorost pod vedením Petra Melichara postoupil do krajského kola soutěže Mladých požárníků ve Vlašimi. Ve dvoudenní soutěži velmi dobře a úspěšně reprezentovali náš sbor a okres Praha – západ. Další krajské soutěže v Odolené Vodě se zúčastnili v roce 1994. Bylo to jejich poslední vystoupení před převedením mezi dospělé. Vůbec rok 1994 patřil mezi velmi úspěšné. Muži i ženy se probojovali do krajské soutěže v požárním sportu v Nymburku, kde za úmorného vedra ženy skončily ve velké konkurenci na 6. místě a muži na 10. místě. Vzorně tak zúročili své úsilí v přípravě. I naši nejmladší, žáci, pod vedením Jiřiny Javůrkové, se účastnili krajského kola soutěže Mladých hasičů.
Mužská část sboru se již dlouhá léta pravidelně schází k pondělnímu cvičení. Starají se o techniku, výzbroj a výstroj. V teoretické přípravě jsou seznamováni s novými způsoby hašení všech hmot, které průmysl nově produkuje. Je nutné znát techniku hašení a způsoby likvidace. Mimo klasickou hasičskou činnost se sbor zabývá sběrem železa, různými brigádami, požárními hlídkami při různých akcích a v neposlední řadě i kulturní činností. Smutnou povinností bývá rozloučení se zemřelými členy. Roku 1992 zemřel bývalý dlouholetý činovník pan Karel Matyáš ve věku 92 let, který stále do sboru docházel. V tomtéž roce zahynuli při plnění povinností dva naši členové, kteří sloužili u Požárního útvaru. Byl to Antonín Bastl ve věku 44 let a František Vintera ve věku 48 let. „Čest jejich památce“ Nemůžeme se nezmínit o práci žen ve sboru. Ženy byly nejprve jako přispívající členky. Později začaly pracovat jako zdravotnice a vytvářely svoje hasičská družstva. V poslední době ženy trénují i na soutěže, kde dosahují velmi slušných výsledků. Po dlouhá léta podporou mužům v jejich náročné práci. Přijetím nových členek v roce 1973 se rozšířila zejména kulturní činnost. Pořádali se zájezdy s dětmi, v zimě na hory a v létě do různých koutů naší vlasti.
Navštěvovali se divadla, pořádali se táboráky a besídky. V létě roku 1983 v téměř opuštěném Lesním divadle byl uspořádán koncert Velkopopovické Kozlovky. V koncertech se pokračovalo i následující léta, kdy vystoupili populární skupiny a interpreti : Michal Tučný a Tučňáci, Kamion, Olympic, Peter Nagy, Václav Neckář, Ivo Pešák a další. Pro veřejnost jsou pořádány taneční zábavy, ať už to byly Staročeské máje, Václavské, Velikonoční a další. Velké oblibě se těší maškarní karnevaly jak pro dospělé, tak pro děti.
* * *
Již od založení sboru se každoročně na Valné hromadě hodnotila práce za uplynulí rok. Naši bratři i sestry navštěvovali okolní sbory při jejich slavnostech a schůzích. Náš sbor měl po celá léta svoje zastoupení ve vyšších orgánech. Z řad našich členů vzešly významné osobnosti hasičského života, například bratr David, Valenta, Petrák, Duchoslav, Kratochvíl, Kafka.Se stoletým trváním sboru vznikla myšlenka na pořízení spolkového praporu. Pro uskutečnění této myšlenky byla uspořádána sbírka mezi občany a spolky. Přispělo 263 subjektů. Celková částka dosáhla výše 71 230 .- Kč, z toho město Řevnice poskytlo 10 000,-Kč . Prapor byl zhotoven za částku 28 720,-Kč, za žerď se zaplatilo 6 000,-Kč. Ze zbytku prostředků bylo zakoupeno elektrické ponorné čerpadlo a žákovské družstvo dostalo nové stejnokroje. Sbor si váží podpory obyvatelstva a těší se z toho, že hasičská práce je mezi občany tak ceněna.
© SDH Řevnice